Chráněné dílny, náhradní plnění – Znojmo

Zaměstnavatelé jsou povinni podle zákona o zaměstnanosti zaměstnávat ve své firmě osoby se zdravotním postižením. Pro každou firmu to však není možné, a proto je tu řešení ve formě náhradního plnění. Přehled chráněných dílen v lokalitě Znojmo.

1–4 firem z 4 nalezených Filtry

1Lilacosta s.r.o.

Lilacosta s.r.o., se sídlem Nádražní 458/8, 671 72, Miroslav, v okrese Znojmo a v kraji Jihomoravský kraj, zapsaná v obchodním rejstříku pod sp.zn. C 106976, Krajský soud v Brně. Právní forma Společnost s ručením omezeným. Založení v roce 2018. Pracuje u nás 100 - 199 zaměstnanců. Předmětem…

3SANSIMON, s.r.o.4 pobočky

4.1
★★★★★
★★★★★
(13)
Palackého 2634/13, Znojmo Bezdlužná

Poskytujeme náhradní plnění, prodáváme výrobky i služby chráněných dílen a provozujeme košíkářskou, svíčkařskou, šicí, kompletační a tiskařskou dílnu.

4Woodgrain s.r.o.1 pobočka

Realizujeme internetový projekt pro trvale invalidní osoby, nabízíme digitalizaci textů, tvorbu webových stránek i náhradní plnění.


Chráněné dílny, náhradní plnění – další kategorie

Firmy v dalších lokalitách

Obce v lokalitě Znojmo


Chráněné dílny, náhradní plnění v lokalitě Znojmo – detailní popis

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ukládá zaměstnavatelům s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu těchto osob na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele. Povinný podíl činí 4 %. U zaměstnavatelů, kteří jsou agenturou práce se do celkového počtu zaměstnanců v pracovním poměru nezapočítají zaměstnanci, kteří jsou dočasně přiděleni k výkonu práce k uživateli.

Možnosti plnění podle zákona

Zaměstnavatelé plní povinnost jednou ze tří možností.

  • Zaměstnáváním v pracovním poměru.
  • Odebíráním výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů, se kterými Úřad práce uzavřel dohodu o uznání zaměstnavatele, nebo zadáváním zakázek těmto zaměstnavatelům nebo odebíráním výrobků nebo služeb od osob se zdravotním postižením, které jsou osobami samostatně výdělečně činnými a nezaměstnávají žádné zaměstnance, nebo zadáváním zakázek těmto osobám.
  • Odvodem do státního rozpočtu.

Nebo vzájemnou kombinací způsobů uvedených v těchto bodech.

Odvod do státního rozpočtu

  • Výše odvodu do státního rozpočtu činí za každou osobu se zdravotním postižením, kterou by zaměstnavatel měl zaměstnat, 2,5násobek průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku, v němž povinnost plnit povinný podíl osob se zdravotním postižením vznikla. 
  • Odvod do státního rozpočtu poukazuje zaměstnavatel do 15. února následujícího roku prostřednictvím Úřadu práce.
  • Nesplní-li zaměstnavatel povinnost, stanoví mu krajská pobočka Úřadu práce povinnost poukázat odvod do státního rozpočtu rozhodnutím podle daňového řádu.
  • Vymáhání odvodu do státního rozpočtu vykonává místně příslušný celní úřad podle sídla zaměstnavatele.