Chráněné dílny, náhradní plnění – Prostějov

Zaměstnavatelé jsou povinni podle zákona o zaměstnanosti zaměstnávat ve své firmě osoby se zdravotním postižením. Pro každou firmu to však není možné, a proto je tu řešení ve formě náhradního plnění. Přehled chráněných dílen v lokalitě Prostějov.

1–2 firem z 2 nalezených Filtry

1SENZA družstvo,chráněná dílna

4.2
★★★★★
★★★★★
(42)
Tylova 4236/44, Prostějov Bezdlužná

Senza družstvo, chráněná dílna bylo založeno jako jedno z prvních družstev sociálního typu v ČR. Zajišťujeme praní, mandlování a žehlení prádla. Dále provozujeme vývařovnu s jídelnou i s rozvozem jídla. Velká část firmy se zabývá prací v univerzální dílně. Zajišťujeme dílčí výrobní operace pro…

2SIPADAN a.s. - náhradní plnění (pobočka Prostějov)20 poboček

Poskytujeme možnost odběru služeb pro náhradní plnění. Dále nabízíme bezpečnostní služby, dálkovou a fyzickou ostrahu objektů a majetku, úklidové práce, pořadatelské služby, zabezpečení akcí a recepční služby. Zaměstnáváme i OZP. Otevřeno nonstop.


Chráněné dílny, náhradní plnění – další kategorie

Firmy v dalších lokalitách

Obce v lokalitě Prostějov


Chráněné dílny, náhradní plnění v lokalitě Prostějov – detailní popis

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ukládá zaměstnavatelům s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu těchto osob na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele. Povinný podíl činí 4 %. U zaměstnavatelů, kteří jsou agenturou práce se do celkového počtu zaměstnanců v pracovním poměru nezapočítají zaměstnanci, kteří jsou dočasně přiděleni k výkonu práce k uživateli.

Možnosti plnění podle zákona

Zaměstnavatelé plní povinnost jednou ze tří možností.

  • Zaměstnáváním v pracovním poměru.
  • Odebíráním výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů, se kterými Úřad práce uzavřel dohodu o uznání zaměstnavatele, nebo zadáváním zakázek těmto zaměstnavatelům nebo odebíráním výrobků nebo služeb od osob se zdravotním postižením, které jsou osobami samostatně výdělečně činnými a nezaměstnávají žádné zaměstnance, nebo zadáváním zakázek těmto osobám.
  • Odvodem do státního rozpočtu.

Nebo vzájemnou kombinací způsobů uvedených v těchto bodech.

Odvod do státního rozpočtu

  • Výše odvodu do státního rozpočtu činí za každou osobu se zdravotním postižením, kterou by zaměstnavatel měl zaměstnat, 2,5násobek průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku, v němž povinnost plnit povinný podíl osob se zdravotním postižením vznikla. 
  • Odvod do státního rozpočtu poukazuje zaměstnavatel do 15. února následujícího roku prostřednictvím Úřadu práce.
  • Nesplní-li zaměstnavatel povinnost, stanoví mu krajská pobočka Úřadu práce povinnost poukázat odvod do státního rozpočtu rozhodnutím podle daňového řádu.
  • Vymáhání odvodu do státního rozpočtu vykonává místně příslušný celní úřad podle sídla zaměstnavatele.