Chráněné dílny, náhradní plnění – Frýdek - Místek

Zaměstnavatelé jsou povinni podle zákona o zaměstnanosti zaměstnávat ve své firmě osoby se zdravotním postižením. Pro každou firmu to však není možné, a proto je tu řešení ve formě náhradního plnění. Přehled chráněných dílen v lokalitě Frýdek - Místek.

1–3 firem z 3 nalezených Filtry

1Handicap-chráněná dílna s.r.o.

4.4
★★★★★
★★★★★
(6)
Horní Tošanovice 1, Horní Tošanovice

Zabýváme se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením. Zaměřujeme se na vakuovou zeleninu a brambory.

2o.s. Ergon-Chráněná dílna

Konská 742 , Třinec
Otevřeno do 14:00
Bezdlužná

Provádíme montážní práce, praní, mandlování, žehlení a úklidové služby v kancelářích a správních budovách.

3Slezská diakonie- Effatha (pobočka Frýdek-Místek)41 poboček

4.5
★★★★★
★★★★★
(3)
tř. T. G. Masaryka…, Frýdek-Místek
Otevřeno do 14:00
Bezdlužná

Provoz chráněných dílen. Pomáháme rozvíjet pracovní schopnosti a dovednosti a zajišťujeme nácvik dovedností pro zvládání péče o vlastní osobu.


Chráněné dílny, náhradní plnění – další kategorie

Firmy v dalších lokalitách

Obce v lokalitě Frýdek - Místek


Chráněné dílny, náhradní plnění v lokalitě Frýdek - Místek – detailní popis

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ukládá zaměstnavatelům s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu těchto osob na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele. Povinný podíl činí 4 %. U zaměstnavatelů, kteří jsou agenturou práce se do celkového počtu zaměstnanců v pracovním poměru nezapočítají zaměstnanci, kteří jsou dočasně přiděleni k výkonu práce k uživateli.

Možnosti plnění podle zákona

Zaměstnavatelé plní povinnost jednou ze tří možností.

  • Zaměstnáváním v pracovním poměru.
  • Odebíráním výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů, se kterými Úřad práce uzavřel dohodu o uznání zaměstnavatele, nebo zadáváním zakázek těmto zaměstnavatelům nebo odebíráním výrobků nebo služeb od osob se zdravotním postižením, které jsou osobami samostatně výdělečně činnými a nezaměstnávají žádné zaměstnance, nebo zadáváním zakázek těmto osobám.
  • Odvodem do státního rozpočtu.

Nebo vzájemnou kombinací způsobů uvedených v těchto bodech.

Odvod do státního rozpočtu

  • Výše odvodu do státního rozpočtu činí za každou osobu se zdravotním postižením, kterou by zaměstnavatel měl zaměstnat, 2,5násobek průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku, v němž povinnost plnit povinný podíl osob se zdravotním postižením vznikla. 
  • Odvod do státního rozpočtu poukazuje zaměstnavatel do 15. února následujícího roku prostřednictvím Úřadu práce.
  • Nesplní-li zaměstnavatel povinnost, stanoví mu krajská pobočka Úřadu práce povinnost poukázat odvod do státního rozpočtu rozhodnutím podle daňového řádu.
  • Vymáhání odvodu do státního rozpočtu vykonává místně příslušný celní úřad podle sídla zaměstnavatele.